Pří písemné části je pro spokojenost zkoušejícího nutné psát víc, než je zadáno v otázkách. Sám zkoušející přítomen není a při kontrole čte každý druhý řádek. U ústní pak téměř není možnost prokázat znalosti - vyučující težko odstupuje od známky, kterou již zapsal po sporadické kontrole písemky.